Izaiášovo proroctví: 1. Ráz. Je to jedna ze čtyř rozsahem největších sbírek prorockých řečí SZ, pocházejících jednak od I., jednak od neznámých proroků v době předexilní i poexilní. Zatím co v knize Jeremiášově a Ezechielově je většina proroctví vázána nadpisy na postavu proroka a určitou situaci, jsou v knize I. z největší části proroctví bez tohoto zapojení. V tom se podobá spíše knize Dvanácti proroků a je jako ona sbírkou výroků různých proroků z různých dob, soustředěných kolem proroctví I., proroka z 8. stol. př. Kr. Není úplné jistoty, jakým způsobem tato kniha vyrostla. V každém případě je nutno si uvědomit, že ve starověku se dívali na otázku autorství jinak než my dnes. Jména prorokova není užito jako podpisu, nýbrž nadpisu, t. zn. k vyjádření duchovní náplně celé knihy. Proto pod tímto jménem se dochovala slova i různých dalších, nám neznámých mužů Božích. Nešlo přece o člověka a jeho myšlenky, nýbrž o Hospodina a jeho vůli. Koho si vyvolil za mluvčího, je celkem vedlejší, hlavní je, že za řečeným stojí On sám. K nejstarším jádrům knihy náležejí patrně kap. 6-8, kde je nejvíc zmínek o osobním životě I. Menší sbírky proroctví, o jejichž autorech se odborníci rozcházejí, tvoří kap. 1-12 a 28-32. Kap. 13-23 jsou souhrnem proroctví proti cizím národům a duchovním veličinám. Apokalyptický oddíl [kap. 24-27] se považuje za nejmladší z celé knihy I., z pozdní již doby poexilní. Kap. 33 je prorockou liturgií. Kap. 34-36 se obsahem podobají kap. 40 a násl. Dnešní kniha I. se skládá ze dvou podstatně odlišných částí: kap. 1-39; 40-66.
Ráz prvního dílu [1—39] ukazuje, že jde o větší nebo menší sbírky, jež byly později sebrány v jeden svazek. Už ta okolnost, že se nemluví v 1. kap. o povolání prorokově, nýbrž až v kap. 6., je příznačná. Není to tedy seřazení chronologické. Kap. 36-39 opakují látku z 2Kr. 18-20 a jsou doplněny o Ezechiášův žalm [kap. 38,9-20].
Druhá část 40-66 byla snad kdysi podle nedokazatelných domněnek připisována Jeremiášovi, ale tvoří součást knihy I., takže i tato proroctví byla přičítána I. Dnes se považuje za jisté, že tyto kapitoly byly napsány až v zajetí babylonském, jak to ostatně viděl už židovský učenec Ibn Ezra vil. stol. a reformátor Kalvin v 16. stol. Neboť i Kyros je jmenován jménem [r. 549 př. Kr. dobyl Médie, 539 Babylona].
Isa 41:25 prorokuje pád Babylona, což ukazuje na situaci odvedenců mezi 549-538. Neznámý její autor se označuje jménem »Druhý Izaiáš«. Je také rozdíl, arci ne podstatný, mezi 40-55 a 56-66, takže mnozí v kap. 56-66 vidí třetí jednotku proroctví t. zv. Třetího Izaiáše, zatím co jiní považují tyto kapitoly za dodatky z různých dob.
Většina knihy I. je napsána v hebr. verších.
2. Obsah [podle prof. Beera]:
I., kap. 1-39:
A. Proroctví proti Judovi a Jerusalemu, kap. 1-12-
Úvodní soubor 1-2,4. a) Hřích Jerusalema 1,2-20 [nevděčnost, nepravá bohoslužba 1,11, trest], b) Milost Boží [1,27-2,4]: Sión se stane hlavním městem království spravedlnosti a míru.
Druhý soubor 2,5-4,1. a) Básně o pýše celého národa [2,5-22], o pýše národních vůdců [3,1-15] a jerusalemských žen [3,16-4,1]. b) Vsuvka o mesiášské době [4,2-6].
Třetí soubor [6—9,6] obsahuje nejvíce událostí ze života prorokova, a) Výhružná kázání, zarámovaná do vypravování ze syrsko-efraimské války 6—8. Povolání Izaiášovo 6. Král a prorok 7. [Sear jašub, Immanuel]. Lid a prorok 8. b) Proroctví o obnovení pospolitosti lidu judského po pádu cizí nadvlády, o narození Mesiáše a o jeho království 9,1-6.
Čtvrtý soubor: kap. 5,1-24+10, 1-4; 9,7-20+5,25-30; 10,5-12,6. a) Izraelův hřích, trest a útěcha. - 1. Podobenství o neúrodné vinici [5,1 -7]. - 2. Příklady znemravnění národa [5,8-24+10,1-4]. - 3. Proroctví proti říši 9, 7-20+5,25-30. - 4. Izraelova útěcha [10,5-12, 6]. Pád pohanství [10,5-34]. Mesiáš [11,1-61. Epilog 12.
B. Proroctví proti okolním národům, kap.. 13-23 [mimo. 22].. -. a). Proti. Mesopotamii. 13; 14,1-27; 21,1-10. - b) Proti palestinsko-syrským národům. 15-17;. 21,11-17;. 23.. - c) Proti Damašku. 17,1-3 a Izraelovi. 17,4-11. d) Proti národům africkým 18-20.
C. Proroctví o posledních dnech, 24-27. - a) Ne gativní známky. 24. *- b). Positivní. známky 25,6-8; 27,1.12-13. - c) Písně vsunuté 25,1-5; 25,9-11-; 26,1-19; 27,2-5; 27,7-11.
D. Proti politice. vůdců národa, 28-31 a 22. - a) Soud nad Samařím 28,1-4 [zaslíbení o ostat cích 28,5-6]. - b) Nad Judstvem 28, 7-22. - c). Vsunutá píseň. o. podivuhodném vedení Božím 28,23-29. - d). Proti Jerusalemu 29, 1-8. - e) Proti spojení s Egyptem 30-31. - f) Pád cizího úředníka 22,15-25. - g) Nové ob ležení Jerusalema 22,1-14 [r. 701].
E. Proroctví o posledních dnech 32-35.
F. životopisná sdělení o Izaiásovi, 36-39; větši nou jako. v. 2Kr. 18,13-20,19.. Jen. Iz. 38, 9-20 je t. zv. píseň Ezechiášova.
II. 40-55. Izaiášovo proroctví [39,5-8] o zajetí lidu se splnilo. Izrael byl odveden do Babylona. Po několika letech však se přiblížil pád Babylona. Perský král Kyros nastupuje na trůn [538-529]. Nový Izaiáš prorokuje o navrácení lidu.
Á. Úvod 40,1-11. - a) Radostná zvěst [40, 1-2]. - b) Příprava k návratu [40,3-5]. -c) Příchod do vlasti [40,9-11]. - d) Povolání prorokovo [40,6-8],
B.Záruka, prostředníci a příjemce. spásy. 40, 12-48,22.
a) Záruka spásy: Bůh 40,12-31.
b) Příjemce spásy. - 1. Izrael 41,8-20 [červíček Jákobův 41,14-16].. Hluší. a slepí v Izraeli 42,10-23. Izraelovo vykoupení 43, 1-8. Izrael. svědectvím vítězství Božího nad modlami. 43,9-13.. Bůh. odpouští. Izraelovi z pouhé milosti 43,22-28. Vylití Ducha milosti 44,1-5. Bůh jediným Bohem 44,6-23. - 2. Po hané 45,14-25. Bůh vítězem nad modlami 45, 14-17. Spol. nár. 45,18-25.
c) Prostředníci spásy: - 1. Kyros 41, 1-7. 21-29. Písně o Kyrovi 44,24-28; 45,1-8; 45,9-13; 42,5-9. Pád Babylona 46-48. - 2. Služebník Boží. Čtyři písně o Božím služebníku 42,1-4; 49,1-6; 50,4-9; 52-53.
C. Spása 49-54. a)Bědná přítomnost a slavnábudouc
nost 49,7-50,3, a to pohany obdivovaný návrat 49,7-13; štěstí Nového Siona 49,14-21; Izrael a pohané 49,22-26; Bůh je manželem Izraelovým 50,1-3.
b) Jistota Boží pomoci je útěchou v utrpení Siona 51,1-52,12.
c) Věčný mír a jeho ovoce 54. Moc a množství. nových. obyvatel. Siona. 54,-110. Vnější a vnitřní statky nové smlouvy 54,11-17. D. Výzvy k přijetí spásy 55. - a) Výzva k přistoupení k nové smlouvě 55,1-5. b) Zakončení 55,6-13.
III. 56-66. Izrael se skutečně vrátil, avšak ne jako veličina politická, nýbrž duchovní! Odvážné naděje I z 40-55 se týkají doby eschatologické. Je třeba povzbuzení, výzev i napomenutí, aby lid pro trudnou přítomnost neztratil víru v blaženou budoucnost.
A. Úzkosti, napomenutí i káráni 56-59.
a) Podmínky pro přijetí přistupujících: zachovávání. zákona, zvl. soboty. 56,4.6.
b) Básně proti vůdcům národa 56,9-12; proti modloslužebníkům 57,1-13; útěcha pro zkroušené a potřené srdcem 57,14-21. - c) Liturgie 58-59; 63,1-6, a to postní kázání 58,1-12; o sobotě 58,13-14; kázání kající 59.
B. Povzbuzení, útěcha, zaslíbení 60—66.
a) Zaslíbení pro Jerusalem 60,1-4.19-22. 5-18, pro obyvatele Siona 61,1-11. Izraelovy výsady ve světě 61,4-7. Prosba za urychlení spásy 62,1-12. - b) Naříkání, prosba a vyslyšení 63,7-65,25. - c) Odmítnutí připravované stavby chrámu [od Samaritánů?] 66,1-4. - d) Poslední dnové 66, 5-24.
V roce 1947 byl nalezen v jeskyni u Ain Fašchy při severovýchodním břehu Mrtvého moře m. j. hebrejský rukopis knihy Izaiášovy, pocházející patrně z 2. stol. př. Kr. Je to svitek, psaný čtvercovým písmem na kůži, dlouhý přes 7 m, a obsahuje v 54 sloupcích celý text knihy Izaiášovy. Ve srovnání s t. z v. textem masoretským dnes užívaným, jenž pochází z doby asi o tisíc let mladší, jeví tento starý text mnoho rozdílů pravopisných a značný počet mluvnických, ale málo takových, které by měly vliv na obsah. Poskytuje obraz textu rozšířeného mezi lidem a je nejvýmluvnějším svědectvím pro věrnost biblického podání! Nesporně patří tento nález k nejvýznamnějším v oboru SZ dosud učiněným.